Všude se setkáváme s výzvou, že bychom se jako hektická civilizace měli vrátit k co možná nejpřirozenějšímu prostředí a návykům. Nenapouštět bazény, ale koupat se v přírodě, nábytek v místnosti uspořádat podle feng shui, jíst nezpracované potraviny, volit nenásilné osvětlení, které zútulňuje náš život a spoustu dalšího. Ti šťastnější z nás, kteří mají tu možnost, tráví maximum svého volného času hrabáním se v hlíně během opečovávání zahrady. Proč tedy nevěnovat pozornost i tomu, co nás bezprostředně obklopuje a neobléci fasádu našeho domu zpátky do zelené?

Přirozené = nejnenáročnější
Ne každý z nás má možnost žít v krásně vyvedené dřevostavbě nebo srubu, ať již z finančních či jiných důvodů. Popínavé rostliny jsou na vzestupu, nejedná se pouze o moderní přírodní ozdobu, kterou nepochybně jsou  – ale jde také o jejich schopnost ochrany stavby před nepříznivými vlivy počasí. Nejznámnější a ikonickou „popínavkou“ se stal břečťan. Trend zelených fasád se hodně rozmohl především proto, že kromě prvotního zasazení není třeba se o tuto druhou zelenou omítku příliš starat. Nevyžaduje údržbu. Popínavé rostliny fungují zároveň jako tepelná izolace, pohlcují sluneční paprsky. V létě tedy nedochází k nechtěnému přehřátí uvnitř domu. Stejně tak brání zdivo před vlhkem, protože kapky deště se ke zdi přes hustý zelený porost vůbec nedostávají.

Jakou rostlinu zvolit?
Obecně platí, že každé z popínavých rostlin se daří na určité světové straně. Na severní stranu lze vysadit břečťan, na jižní stranu kupříkladu přísavník či vistárii. Na západní straně se bude dařit ostružníku a podražci, na východní můžete vysadit zimolez nebo plamének. A to jsou jen některé z mnoha. Dále je potřeba zvážit, že každá z rostlin se na zdi drží (popíná) určitým způsobem.
 
Rozdělení
Dělíme je na samopnoucí, které se udrží bez opory na jakémkoli hrubším povrchu. Vzpěrné, které se vysazují k opoře – menší konstrukce (rámy, zástěny) a úponkaté, ty potřebují konstrukci, aby mohli obtáčet své úponky (vhodné jsou různé mříže a pletiva).
 
Dnes již popínavé rostliny neplní pouze funkci zakrytí nevzhledné fasády, ale svými vlastnostmi náramně pomáhají chránit dům před vrtošivým počasím a výkyvy teplot. Takové zelené zpestření domu si navíc může dovolit opravdu úplně každý. Pokud máte možnost, neváhejte tedy a dejte jim šanci!
 

Všude se setkáváme s výzvou, že bychom se jako hektická civilizace měli vrátit k co možná nejpřirozenějšímu prostředí a návykům. Nenapouštět bazény, ale koupat se v přírodě, nábytek v místnosti uspořádat podle feng shui, jíst nezpracované potraviny, volit nenásilné osvětlení, které zútulňuje náš život a spoustu dalšího. Ti šťastnější z nás, kteří mají tu možnost, tráví maximum svého volného času hrabáním se v hlíně během opečovávání zahrady. Proč tedy nevěnovat pozornost i tomu, co nás bezprostředně obklopuje a neobléci fasádu našeho domu zpátky do zelené?

Přirozené = nejnenáročnější
Ne každý z nás má možnost žít v krásně vyvedené dřevostavbě nebo srubu, ať již z finančních či jiných důvodů. Popínavé rostliny jsou na vzestupu, nejedná se pouze o moderní přírodní ozdobu, kterou nepochybně jsou  – ale jde také o jejich schopnost ochrany stavby před nepříznivými vlivy počasí. Nejznámnější a ikonickou „popínavkou“ se stal břečťan. Trend zelených fasád se hodně rozmohl především proto, že kromě prvotního zasazení není třeba se o tuto druhou zelenou omítku příliš starat. Nevyžaduje údržbu. Popínavé rostliny fungují zároveň jako tepelná izolace, pohlcují sluneční paprsky. V létě tedy nedochází k nechtěnému přehřátí uvnitř domu. Stejně tak brání zdivo před vlhkem, protože kapky deště se ke zdi přes hustý zelený porost vůbec nedostávají.

Jakou rostlinu zvolit?
Obecně platí, že každé z popínavých rostlin se daří na určité světové straně. Na severní stranu lze vysadit břečťan, na jižní stranu kupříkladu přísavník či vistárii. Na západní straně se bude dařit ostružníku a podražci, na východní můžete vysadit zimolez nebo plamének. A to jsou jen některé z mnoha. Dále je potřeba zvážit, že každá z rostlin se na zdi drží (popíná) určitým způsobem.
 
Rozdělení
Dělíme je na samopnoucí, které se udrží bez opory na jakémkoli hrubším povrchu. Vzpěrné, které se vysazují k opoře – menší konstrukce (rámy, zástěny) a úponkaté, ty potřebují konstrukci, aby mohli obtáčet své úponky (vhodné jsou různé mříže a pletiva).
 
Dnes již popínavé rostliny neplní pouze funkci zakrytí nevzhledné fasády, ale svými vlastnostmi náramně pomáhají chránit dům před vrtošivým počasím a výkyvy teplot. Takové zelené zpestření domu si navíc může dovolit opravdu úplně každý. Pokud máte možnost, neváhejte tedy a dejte jim šanci!
 

Všude se setkáváme s výzvou, že bychom se jako hektická civilizace měli vrátit k co možná nejpřirozenějšímu prostředí a návykům. Nenapouštět bazény, ale koupat se v přírodě, nábytek v místnosti uspořádat podle feng shui, jíst nezpracované potraviny, volit nenásilné osvětlení, které zútulňuje náš život a spoustu dalšího. Ti šťastnější z nás, kteří mají tu možnost, tráví maximum svého volného času hrabáním se v hlíně během opečovávání zahrady. Proč tedy nevěnovat pozornost i tomu, co nás bezprostředně obklopuje a neobléci fasádu našeho domu zpátky do zelené?

Přirozené = nejnenáročnější
Ne každý z nás má možnost žít v krásně vyvedené dřevostavbě nebo srubu, ať již z finančních či jiných důvodů. Popínavé rostliny jsou na vzestupu, nejedná se pouze o moderní přírodní ozdobu, kterou nepochybně jsou  – ale jde také o jejich schopnost ochrany stavby před nepříznivými vlivy počasí. Nejznámnější a ikonickou „popínavkou“ se stal břečťan. Trend zelených fasád se hodně rozmohl především proto, že kromě prvotního zasazení není třeba se o tuto druhou zelenou omítku příliš starat. Nevyžaduje údržbu. Popínavé rostliny fungují zároveň jako tepelná izolace, pohlcují sluneční paprsky. V létě tedy nedochází k nechtěnému přehřátí uvnitř domu. Stejně tak brání zdivo před vlhkem, protože kapky deště se ke zdi přes hustý zelený porost vůbec nedostávají.

Jakou rostlinu zvolit?
Obecně platí, že každé z popínavých rostlin se daří na určité světové straně. Na severní stranu lze vysadit břečťan, na jižní stranu kupříkladu přísavník či vistárii. Na západní straně se bude dařit ostružníku a podražci, na východní můžete vysadit zimolez nebo plamének. A to jsou jen některé z mnoha. Dále je potřeba zvážit, že každá z rostlin se na zdi drží (popíná) určitým způsobem.
 
Rozdělení
Dělíme je na samopnoucí, které se udrží bez opory na jakémkoli hrubším povrchu. Vzpěrné, které se vysazují k opoře – menší konstrukce (rámy, zástěny) a úponkaté, ty potřebují konstrukci, aby mohli obtáčet své úponky (vhodné jsou různé mříže a pletiva).
 
Dnes již popínavé rostliny neplní pouze funkci zakrytí nevzhledné fasády, ale svými vlastnostmi náramně pomáhají chránit dům před vrtošivým počasím a výkyvy teplot. Takové zelené zpestření domu si navíc může dovolit opravdu úplně každý. Pokud máte možnost, neváhejte tedy a dejte jim šanci!
 

Všude se setkáváme s výzvou, že bychom se jako hektická civilizace měli vrátit k co možná nejpřirozenějšímu prostředí a návykům. Nenapouštět bazény, ale koupat se v přírodě, nábytek v místnosti uspořádat podle feng shui, jíst nezpracované potraviny, volit nenásilné osvětlení, které zútulňuje náš život a spoustu dalšího. Ti šťastnější z nás, kteří mají tu možnost, tráví maximum svého volného času hrabáním se v hlíně během opečovávání zahrady. Proč tedy nevěnovat pozornost i tomu, co nás bezprostředně obklopuje a neobléci fasádu našeho domu zpátky do zelené?

Přirozené = nejnenáročnější
Ne každý z nás má možnost žít v krásně vyvedené dřevostavbě nebo srubu, ať již z finančních či jiných důvodů. Popínavé rostliny jsou na vzestupu, nejedná se pouze o moderní přírodní ozdobu, kterou nepochybně jsou  – ale jde také o jejich schopnost ochrany stavby před nepříznivými vlivy počasí. Nejznámnější a ikonickou „popínavkou“ se stal břečťan. Trend zelených fasád se hodně rozmohl především proto, že kromě prvotního zasazení není třeba se o tuto druhou zelenou omítku příliš starat. Nevyžaduje údržbu. Popínavé rostliny fungují zároveň jako tepelná izolace, pohlcují sluneční paprsky. V létě tedy nedochází k nechtěnému přehřátí uvnitř domu. Stejně tak brání zdivo před vlhkem, protože kapky deště se ke zdi přes hustý zelený porost vůbec nedostávají.

Jakou rostlinu zvolit?
Obecně platí, že každé z popínavých rostlin se daří na určité světové straně. Na severní stranu lze vysadit břečťan, na jižní stranu kupříkladu přísavník či vistárii. Na západní straně se bude dařit ostružníku a podražci, na východní můžete vysadit zimolez nebo plamének. A to jsou jen některé z mnoha. Dále je potřeba zvážit, že každá z rostlin se na zdi drží (popíná) určitým způsobem.
 
Rozdělení
Dělíme je na samopnoucí, které se udrží bez opory na jakémkoli hrubším povrchu. Vzpěrné, které se vysazují k opoře – menší konstrukce (rámy, zástěny) a úponkaté, ty potřebují konstrukci, aby mohli obtáčet své úponky (vhodné jsou různé mříže a pletiva).
 
Dnes již popínavé rostliny neplní pouze funkci zakrytí nevzhledné fasády, ale svými vlastnostmi náramně pomáhají chránit dům před vrtošivým počasím a výkyvy teplot. Takové zelené zpestření domu si navíc může dovolit opravdu úplně každý. Pokud máte možnost, neváhejte tedy a dejte jim šanci!